Salinger - Kto chytá v žite
„Říkal jsem, že ne, že nebudeme moct jet na žádný úžasný místo, až vyštuduju. Sedíš si na uších. To už pak bude docela něco jinýho. Budeme muset sjíždět s kuframa a se všema krámama vejtahem. Budeme muset všem zatelefonovat a s každým se rozloučit a každýmu poslat lístek z každýho hotelu a tak. A já budu pracovat v nějaký kanceláři a vydělávat moře prachů a jezdit do zaměstnání taxíkem a autobusem po Madison Avenue a číst noviny a hrát od rána do večera bridž a chodit do kina a dívat se na moře stupidních krátkejch filmů a ‚Příštích programů‘ a tejdeníků. Tejdeníky! Pane bože na nebesích. Věčně v nich jsou nějaký pitomý dostihy a nějaká madam, jak rozbíjí láhev o loď, a nějakej šimpanz v kalhotkách, co jezdí na nějakým pitomým kole. To už pak vůbec nebude to. Ty vůbec nechápeš, co myslím.“